1. PADAJ HLAVY, KUTÁLÍ SE PO HRADČANSKÝM RYNKU

Padaj hlavy, kutálí se po hradčanským rynku
Nekopej je z kopce dolů, co to děláš, Hynku?

Padaj hlavy, kutálí se po hradčanským rynku
Nekopej je z kopce dolů, co to děláš, Hynku?
Padaj hlavy, kutálí se z kopce do zatáčky
Včera hlavy vymejšlely tunely a pračky
Šedý hlavy kutálí se Nerudovou třídou
Dvouocasej lev pobledlej prohejbá se bídou

Kde je domov můj, kde mám tu svoji fabriku, již rozsekali, prodali do posledního hřebíku
Kde je domov můj, kde opilí jsou z rohlíků, kde stádo hloupých oslíků smeká kozlům zahradníkům
Kde je domov můj, kraj mlíka, medu, perníku, kde rozdávají pořadník pro vstup do nekonečníku
Tak kde je domov můj, kde lepší kaše na mlíku,
Mám jeden rodnej hnůj – Českou des publiku
Mám jeden rodnej hnůj – Českou des publiku
Smekni, připaž, stůj – Českou des publiku
Tak svinstvo kamenuj, moji deziluzi, sladkej rodnej hnůj

Padaj hlavy, kutálí se dolů na náměstí
Tý, která tam bude první, podržíme pěsti
Na náměstí doleva, do Valdštejnova sídla
Taky už tam padaj hlavy, palác bez kormidla
Dolní hlavy už se kulej hore do zatáčky
U brány krále Matyáše vyděsí vojáčky

Kde je domov můj, kde mám tu svoji fabriku, již rozsekali, prodali do posledního hřebíku
Kde je domov můj, kde opilí jsou z rohlíků, kde stádo hloupých oslíků smeká kozlům zahradníkům
Kde je domov můj, kraj mlíka, medu, perníku, kde rozdávají pořadník pro vstup do nekonečníku
Tak kde je domov můj, kde lepší kaše na mlíku,
Mám jeden rodnej hnůj – Českou des publiku
Mám jeden rodnej hnůj – Českou des publiku
Smekni, připaž, stůj – Českou des publiku
Tak svinstvo kamenuj, moji deziluzi, sladkej rodnej hnůj

Padaj hlavy, kutálí se po hradčanským rynku
Nekopej je z kopce dolů, co to děláš, Hynku?
Padaj hlavy, kutálí se z kopce do zatáčky
Včera hlavy vymejšlely tunely a pračky
Šedý hlavy kutálí se Nerudovou třídou
Dvouocasej lev pobledlej prohejbá se bídou

Oral jsem, oral jsem, oral

Padaj hlavy, kutálí se po hradčanským rynku



2. OREL V ORLOJI

Radost!
Orel v orloji vychytá všechny krysy
Lítá vysoko, i tebe slyší
Zavřená bedna konzoly – svoboda!
Dere se na svět, až srdce bolí

Je každá svině po boji králem
Kdo chce kam, pomozme mu tak, kam chtěl
Kdo chce víc, spokojí se s málem
Tak nasedej a jedem dál

V lítém souboji začnou padat hlavy skopový
Ohněm nebo mečem, v erbu orel dvouhlavý
Velký vítězství na život a na smrt, bůh to ví
Bez rozdílů slov, je to jedno velký vítězství

Orel v orloji vychytá všechny krysy
Lítá vysoko, je volnej a křičí SVOBODA!
Kouká se na svět jako malý děcko
Je to tak od přírody – orel může všecko

Hmm každá svině je po boji králem
Kdo chce kam, pomozme mu tak, kam chtěl
Pod vlajkou s orlem neprohrajem
Tak nasedej a jedem dál

V lítém souboji začnou padat hlavy skopový
Ohněm nebo mečem, v erbu orel dvouhlavý
Velký vítězství na život a na smrt, bůh to ví
Bez rozdílů slov, je to jedno velký vítězství
Orlí korouhev cestu za světlem si proklestí
Ohněm nebo mečem, v erbu orel ve štěstí



3. OTEVŘENÁ ZLOMENINA SRDEČNÍHO SVALU

Jsem jako vítr, kterej zfoukne pírko ze tvejch dlaní, špínu jedný noci, jako hygiena ranní
Velká voda slzí, který spláchnou noční hříchy, tamburíny zvoní k operaci míchy
Narovnám ti páteř, poškrábu ti záda, pofoukám ti srdce, zrada kamaráda
Lásky účel světí, prostředky a smetí, špínu jedný noci, který neuletíš
Otevřená zlomenina srdečního svalu, trápení a kocovina, vůně tvýho žalu
Vypustíš svou hříšnou duši do slanýho moře, neumírej děvče moje chci ti říct že:

Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám,
Který svítily z tvejch očí dřív než červotoči se do tvýho srdce daj.
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám,
Sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, už asi nedoufám.

Pláčem solíš otevřený rány co se hojí, tvoji krev i tělo příjímám pod obojí
Stejný lidi se soumrakem mají stejný stíny, zmizelas jak před přízrakem, padám do hlubiny
Tvůj pramínek vlasů zaliju včelím voskem, koukám na tu krásu a nechápu to mozkem
To co jsi mi dala já nikomu už nedám, tak mi řekni má opičko, proč tě marně hledám
Otevřená zlomenina srdečního svalu, trápení a kocovina, vůně tvýho žalu
Vypustíš svou hříšnou duši do slanýno moře, neumírej děvče moje chci ti říct, že:

Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám,
Který svítily z tvejch očí dřív než červotoči se do tvýho srdce daj.
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám,
Sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, už asi nedoufám.



4. SLEČNA ANNA JE ZA VODOU

Slečna Anna je za vodou, jsem sám s hořkou svobodou
Já fakt nevím, co bude dál
Dejchám vzduch se zradou, Anna to netuší, nevnímá
Tak tu musím na mostě stát

Panebože, vrať mi vílu, nebo jenom trochu její lásky
Víš, já musím skočit, mám ji tak rád
Panebože, dej mi sílu, vzpomenu si na obrázky
Bylo léto devětadevadesát

Slečna Anna je za vodou, klesám černou pohodou
Vážně nevím, co udělám
Kráska se nezabíjí, ona se v zrcadlech objímá
Tak proč chci na tom hnusným mostě stát
Ne, teď se nerozejdem, ne jenom pro blbej den
Anna, srdce a sabotáž
Ne, já to neposbírám, ne, jizvy neotvírám
Bez moře neztroskotáš

Panebože, vrať mi vílu, nebo jenom trochu její lásky
Víš, já nechci skočit, mám ji tak rád
Panebože, dej mi sílu, vzpomenu si na obrázky
Bylo léto devětadevadesát

Slečna Anna je za vodou, jsem sám s hořkou svobodou
Vážně nevím, co udělám
Dejchám vzduch se zradou, Anna to netuší, nevnímá
Tak proč tu musím na mostě stát

Panebože, vrať mi vílu, nebo jenom trochu její lásky
Víš, já nechci skočit, mám ji tak rád
Panebože, dej mi sílu, vzpomenu si na obrázky
Bylo léto devětadevadesát
Panebože, vrať mi vílu, nebo jenom trochu její lásky
Víš, já musím skočit, mám ji tak rád
Panebože, vrať mi vílu



5. MYSLÍM NA TEBE

Ani nevíš jakou cítím sílu
Když myslím na mě a na tebe
Noc ke mně přivolá tě jako vílu
Povedeš mě do nebe.

Ani nevieš akú cítim silu
Keď myslím na mňa a na teba
Ja som ty a ty si ja
Ta sladká ceremónia.

Myslím na tebe
S tebou i bez tebe
A světlo na úsvitě vystoupí
Před tebou se skloní
A rozezní se zvony
Když duše tělo opouští...

Noc je kolem, ty jsi jako sen
Co nikdy nezačíná, nekončí
Jak příliv oceánu, řešení hlavolamu
Jak zem co obrací se ke slunci.

Uprostred noci tancovať bosí
A kričať len tak z plných pl'úc
Ty si to svetlo ja sa v ňom točím
Na to sa nedá zabudnúť.

Myslím na tebe
S tebou i bez tebe
A světlo na úsvitě vystoupí
Před tebou se skloní
A rozezní se zvony
Když duše tělo opouští...


6. PANNA

Já se tě ptám jak je to s tvýma rohama, já se tě ptám na nevinnosti
Mezi dívkama
Jsi téměř panna, já samou láskou uvěřím, brutálně sama, celý noci sedím
u dveří
Teď se mnou zpívej nananana - šananana - panenka, panna.

Já se tě ptám jak je to s tvýma rukama, já se tě ptám na sladkosti mezi
Kapkama
Jsi téměř panna, já samou láskou uhořím, totálně sama, celý tejdny
Hladem živořím
Tak se mnou zpívej nananana - šanananana - panenka, panna.

Nepomilovaná moje milá duše - nymfa hoří vášní
Kolem její krásné hlavy ve snu letí anděl prostopášný.
Černé peří s pachem síry, krve plamen hoří
Vzýván bratry netopýry do lůna se boří - v její oratoři...

Já se tě ptám co se ti zdálo tuhle noc, já se tě ptám, umírám přijď mi
na pomoc
Jsi téměř panna, já se v tý touze utopím, tak nebuď sama v sobotu se
Svým konopím
Tak se mnou zpívej: Haré Kršna - Haré Ráma!

Já se tě ptám na plány v tomhle století, já se tě ptám ty opanuješ
Svoje oběti
Jsi asi panna a mě už brzy odvezou, jsi svatá Anna křížená s matkou
Terezou
Tak sám si zpívám: Aleluja - Hosana!


7. PAL VOCUD

Hej, koukej jít dál, nemáš důvod tu stát
Takhle na mě ten pán, co stál na rohu řval
Ty, co maj vlasy jako slečny
Ty sou pro nás moc nebezpečný
Znásilňujou naše ženy
Radši bych je viděl vykleštěný

Pal vocuď, hajzle! (4x)

Sed sem si o kus dál, přišlo na mě spaní
Koukej vstávat a pal, křičí na mě paní
Ty co nejsou vyholený
Myslej, že maj všechno dovolený
Lžou a kradou jako straky
Tak jakýpak s nima porád fraky

Pal vocuď, hajzle! (4x)

Tak sem do parku vlez, na lavičku si sed
Zavřu oči a hned stojí tu žlutej pes
Očima na mě vyvalený a zuby přitom vyceněný
Myslí si, že jsem jeho kost, tak teď toho mám tak akorát dost!

Pal vocuď, hajzle! – jóóóó! (8x)



8. NÁTĚR

Já budu dobrej kejml, já budu dýl bíma sát. Já budu sbírat lejna, já krokodýl majestát.
Stevarde, z blůzy v klus, já mám blues, najdu cestu dlouhou.
Dáma s proudem v hlubinách každým oudem víří strach.
Nátěr - Rasputin, mon dieu, nátěr - v medu karabáč, posílí, když nezabije.
Nátěr - ó přesladká harpie, nátěr - plamen polykač, vykloktej s ním!
Ach bože, brutál, bejby, ach bože krematoriát, do dubu Drába Rejdy vrtaj se roháči, Máša pláče do koláče.
Setřes hnůj, pevně stůj, teď mojí lásku inhaluj.
Nátěr - Rasputin, mon dieu, nátěr - v medu karabáč, posílí, když nezabije.
Nátěr - ó přesladká harpie, nátěr - plamen polykač, vykloktej s ním!
Koštěj bězsměrtnyj - Grigorij Jefimovič - Koštěj Bězsměrtnyj - Grigorij Jefimovič!



9. TORPÉDO

Sháním práci, nechci, mezi bezobratlý lidi, moje hlava v Likvidaci, kamarádi chudáci – čudáci, jedu vlakem do Rodnýho města, kde mě nenávidí – řítí se muzika povodeň pro uši bolšeslavíka.
Ve stanici Výrov přisedla si čistá dívčí duše, povídám jí, Vílo, jedu tady sám, tak vyprávěj, neřekla mi nic a její Chladné tělo začlo hořet, a když dohořelo jeho krásný hlas tím vlakem zněl:
Nejsem stádo – mám svoje krédo, na tebe vystřelím z krve a lásky torpédo.
Nejsme stádo – nejsme stádo, mou pravlastí z mléka a strdí je eldorádo.
Sháním práci, nechci, mezi bezobratlý lidi, moje srdce v levitaci, hromy a blesky a její chuť, já asi láskou umřu jako motýl mezi okny v pavučině, řítí se muzika pro uši pyromaniakanálníka.
V osamělým kupé ochutnávám její vodu živou, nymfa – čarokráska mojí sladké písni naslouchá, podléhám té víle, hořím láskou uhrančivou a když dohořím uslyším svůj hlas, který vlakem zní:
Nejsem stádo – mám svoje krédo, na tebe vystřelím z krve a lásky torpédo.
Nejsme stádo – nejsme stádo, mou pravlastí z mléka a strdí je eldorádo.
Nejsme stádo – nejsme stádo, láska je výbušnina pro naše komando.
Nejsme stádo – nejsme stádo, velbloudím způsobem porodím supertornádo.



10. KŘIŠTÁLOVÁ

Do srdcí, do slzí může se vejít láska má. Po ránu jí to sluší, má plnou náruč – laskavá.
V korunách lipových maluje v tónech perleťových, tak velká je tvoje láska.
V jeřabinách, probudí se mladá a v noci spí ve hvězdách.
V rozvalinách, ve vodě ji hledám, navěky zůstává.
Do moří, do pouští vdechneš to, co nám láska dá.
Vůbec nic nebolí, ve vlasech.
V jeřabinách rudý slunce hledáš, za úsvitu schoulená.
Křišťálová slza rosou stéká, navěky zůstává.
Věrná – zůstává – křišťálová duše zůstává.



11. MAŠINFÜHRER

Jsem doktor Schmirgel z eneser a jsem hustej, ňáký lidi spěj a ňáký chlastaj.
Nebudu spát sám, poletím ke střechám, jsem doktor Schmirgel z eneser a jsem hustej.
Já, holubic mašinführer, zapálím tvůj feuer, já pokoutní Schmeisser dealer, tak schnell, robka moja.
Kam jsi, kam jsi, kam jsi šla, kde máš svýho svůdce, mokrý stopy na dlažkách, hledá tě strojvůdce.
Ty jsi jako já, teď v tom taky lítáš, jsem hodnej a zlej, ein zwei drei vier pět sex sedum.
Já, holubic mašinführer, zapálím tvůj feuer, já pokoutní Schmeisser dealer, tak schnell, robka moja.
Ty jsi jako já, někdo hledá, někdo nedá, ty jsi jako já, někdo sedá a někdo zvedá.
Já ve vší úctě: tvůj mašinführer.



12. POUŠTNÍ KOMTESA

Jsi pouštní komtesa, jsem rád, že se neubráním, vranná noc tě chrání, ó moudrá nebesa.
Skrz čarovějník měsíc světlo krájí, jsi bosá víla v ráji.
Holubice černá všechno smíš, noc ti čechrá křídla.
Letíš se mnou do korun a do větví, vždyť víš.
Plavem spolu v nočních zahradách, kde nikdo nikdy nespí.
Láskou tě okovám, když veršotepec noční slova splétá.
Očarovaná ohnivá, tisíc a jedno přání.
Teď vcházíš bosá, důstojná a stromy hlavy své sklání.
Políbím tě na mešitěv loďce z pavučin, tvých smaragdů a závojů.
Letíš se mnou do korun a do větví, vždyť víš.
Plavem spolu v nočních zahradách, kde nikdo nikdy nespí.
Padáš sama ve svých závojích – křičíš.
Utkáme se v pouštní bouři – útočíš.
Letíš se mnou do korun a do větví, když spíš.
Usínáme v cypřišových zahradách – zhášíš.



13. KDE JE ČESKÝ KRÁL?

Dneska už víme, kdo byli husité, byli vrazi dětí, mužů a žen.
Dneska už víme, že vládli teroru, novicka i rabín – každý upálen.
Dneska už víme – národní obrození je plné lží, taková nafouknutá věc.
Dneska už víme, že i pan Masařík kradl a zradil ve jméno buržoazní rebélie.
Dneska už víme, že generál KGB tvrdí, prej zident Beneš byl agent Stalina.
Dneska už víme, že není bez hříchu, v dekretech z jedu presumpce viny, tak potichu.
Vyzývám k revoluci srdcí lidu koruny svatého Václava.
To co známe dnes, to není matka vlast a naše otčina.
Je to jenom zatuchlá administrativa, instituce studená, kterou nikdo v srdci nenosí.
Tak pozor tohle není na zkoušku, fakt voláme na poplach, tohle není protestsong, je to povstání.
Větrají se paláce v rámci defenestrace z oken letí balónky tak vysoko, až prasknou – padají.
Je ticho – co bude dál – je ticho a já se ptám:
Kde je český král? Kde je český král? Kde je český král? Kde je český král?
Dneska už víme, když rudá armáda dobyla Berlín znásilnila na stotisíce žen.
Tak blagadarju, no to je paráda, pět tisíc z nich se pak oběsilo.
Devátý květen. Praha je vítá, šeříky v rukou je lásky čas – Zas ti samí občané před třemi lety na Staroměstském Náměstí, nadšeně hajlují a přitom zpívají Kde že domov můj.
Ta samá partička za Josifa tatíčka sepisuje petici: popravte tu zrádkyni doktorku Miladu.
Dost podobné sdružení pořádalo srocení na tom samým Náměstí, aby došli k zjištění, že socha Panny Marie je z kamene a nelétá.



14. NAHÁ 2006

Najednou lítáš nad vodou ne náhodou a včera si se chvěla
s náladou mizíš oblohou, všude barvy sou splývaj naše těla
Přilítnou broučci s podkovou svítí lucernou, moucha pracky zvedá
P.B.CH s rybou kouzelnou hlídá pod tebou a voni už vědí, co je třeba

Seš motýl, zkoušíš projít tmou - budeš nahá
s tou rybou kouzel plout ve dvou - budeš nahá

Andělé svícny pozvednou, světlo proudí tmou - týdnů třistatřiatřicet
Cesty jdou ústí v jedinou, končí nirvánou, láska břehy zvedá
Znamení dogy s kočičkou v kýbli s bublinou díra v sýru touží
Do peří bílou ponorkou, letíš spirálou, prstem v louži kroužíš

Bublinu v kýbli nech si zdát a buď nahá
S kobylkou v travě budeš spát taky nahá
S hlemýžděm založ novej stat a buď nahá
Tvůj had a skřítek tě má rád když si nahá

Bublinu v kýbli nech si zdát a buď nahá
S kobylkou v travě budeš spát taky nahá
Už víš, že sex a prachy lžou když si nahá
kytky ti vlasy provlíknou, když si nahá

Přilítnou broučci s podkovou, svítí lucernou, moucha pracky zvedá
P.B.CH s rybou kouzelnou hlídá pod tebou, vědí, co je třeba
Andělé svícny pozvednou, světlo proudí tmou - týdnů třistatřiatřicet
Cesty jdou ústí v jedinou, končí nirvánou, láska břehy zvedá jó jó jó bbbbb bua